O čtyřech kandidátech na úřad prezidenta republiky se hovoří po celé republice. Zahraniční vysílačky hovoří o tom, že se rozpoutal politický boj za kandidáty, kterými jsou Ladislav Adamec, Čestmír Císař, Alexander Dubček a Václav Havel. Profesor Ota Šik zaslal Alexanderu Dubčekovi otevřený dopis, aby podpořil vůli většiny národa a volbu Václava Havla, a vzdal se kandidatury v podmínkách ještě neuskutečněných svobodných demokratických voleb.

"Václav Havel se ukázal být velmi statečným, vytrvalým a moudrým mužem v době nejhoršího pronásledování všech odpůrců Husákova režimu. Má nesmírnou zásluhu o vznik Občanského fóra a úspěšně vedený boj proti jakešovskému komunistickému Vyzývám Tě, aby ses připojil veřejně k těm, kteří na prezidentský stolec navrhují Václava Havla. Tvůj hlas by takovou volbu ještě více posílil." Alexander Dubček se během dne své kandidatury vzdal.

V Olomouci se studenti připravují na cestu do Prahy podpořit prezidentskou kandidaturu Václava Havla.

Text: archív Totalita.cz, Přetlak & naše vlastní vzpomínky sdílené zde :-)
Foto: P. Zatloukal


Komentáře k článku

13.12.2014 09:50 - Robert Štencl

A ještě z aktuálního Přetlaku:

 

13.12.2014 09:52 - Martin Fafejta
Nebyly tyto komise základem akademických senátů? Pamatuju si, že na PřF jsme něco podobného řešili právě v rámci ustanovujícího se senátu. Vzhledem k tomu, že první jednání probíhala na Šmeralkách, usuzuju, že se to muselo dít ještě v době stávky.
13.12.2014 09:58 - Vladimír Stanzel
Akademické senáty vznikly z fakultních OF, pokud se nepletu (alespoň na PdF to tak bylo).
13.12.2014 09:59 - Martin Fafejta
Ale v OF studenti nebyli, ne? Ti přece byli avantgardou OF :-) Já stále dumám, jak byla legitimizována účast studentů v senátech. Vůbec si nepamatuju, jestli jsme se v senátech ocitli jako samozvanci nebo náhodou, že jsme šli zrovna kolem, nebo nás někdo volil...
13.12.2014 10:28 - Ketty Jablunkovská
za LF to bylo tak, že během změny vedení mě nový děkan prof Neoral jmenoval do kolegia děkana a následně pak mě" předhodil" akademickému senátu LF s tím, že je požádal o moje přijetí do senátu. v něm jsem pak cca , roku fungovala.
13.12.2014 10:31 - Vladimír Stanzel
Mám za to, že ve fakultních OF studenti byli (možná ne od samotného začátku, ale velmi brzy) - na PdF za každý obor, resp. katedru jeden učitel a jeden student. Vzpomínám si na svou první schůzi, kde se nesmírně dlouho řešil vztah fakultního OF k OF univerzitnímu a olomouckému (městskému). Nezdá se mi pravděpodobné, že by akademici toto neřešili dřív.
13.12.2014 10:45 - Ketty Jablunkovská
Já myslím že akademický senát je něco mnohem staršího než OF. Nejsem si jistá, ale podle mě tenhle institut fungoval od pradávna.Tto nemělo OF nic společného, podle mě to bylo shromáždění akademických pracovníku fakult odjakživa ne od doby polistopadové.
13.12.2014 10:53 - Ketty Jablunkovská
Vycházím i z toho že právě kvůli OF na akademické půdě byl tenkrát ten můj poslední pohovor s JJ. Já jsem u nás v kolegiu děkana a pak taky i JJ říkala, že v okamžiku kdy se OF jednoznačně pojmenovalo jako politické hnutí s plánem kandidatury ve volbách tak by mělo jako politický subjekt opustit akademickou půdu.( když byli předtím jako politické subjekty vyhnáni z akademické půdy SSMáci a pochopitelně KSČ. Jak jsem už psala tohle byl můj poslední "politický krok" takže si to pamatuju.
13.12.2014 10:56 - Vladimír Stanzel
Pohrabal jse se v archífku a ve svých zápiscích objevil zkratku AR - že by akademická rada? Možná vznikly nejprve akademické rady (a byla to první schůze této instituce, která se mi vybavuje a kde se složitě řešili vztahy k jiným???). Hlava je bohužel děravá...
13.12.2014 11:18 - Ketty Jablunkovská
ale kdepak ouřadové, přece pak začal ten docela zajímavý, zábavný a trochu naivní proces změny výuky na LF. v rámci, kterého jsme vyjeli mimo jiné i do GB- studovat jak se učí medicína jinde.jeli jsme tam s děkanovým vědomím a pověřením,dost nám pak na dálku pomohl,když jsme zjistili že ta organizace co si nás tam pozvala byli britští trockisti,kteří od nás- studentrů revolucionářů chtěli nachytat rozumy "kterak jest třebba vítěznou revoluci připraviti a učiniti"i
13.12.2014 11:28 - Ketty Jablunkovská

Rozkošné nedorozuměníčko to bylo

Ivoš marek???? aha prázdná hlava-vidíš nevím

13.12.2014 11:29 - Ivan Langer
V kolegiu děkana LF jsem byl i ja; setrvali jsme tam docela dlouho; debaty o změně výuky si docela zive pamatuji; jen si nevzpomínám, jak jsme z Pohanky udělali Neorala...
13.12.2014 11:48 - Ketty Jablunkovská
Heňo Řeháček a my ostatní na pokecu u Jezdinského někdy ze začátku... Tak co s tou fakultou uděláme ??...no potřebujeme nového děkana, ale koho??? Jezdinský : " No myslím že ideální bymohlbýt prof. Neoral- je naprosto bez debaty uznávaná autorita, profesuru mu dali protože je v oboru jednička a nikdy se neangažoval politicky ( rozuměj KSČ) neměl to zapotřebí. jenom že ho nikdo moc nezná, on je zalezlej na tom soudím a pořád jenom pracuje, a studenti ho taky neznají protože soudní je tak trochu mimo běžný studentský zájem,
13.12.2014 12:28 - Ketty Jablunkovská

a na to Heňo, nedí já mu udělám takovou kampaň že ho bude znát každý... a udělal

pardon- Heňo říkal nevadí... jsem pologramota. Od té doby co mi vzali rákosové pisátko a odmítli už vypalovat ty hliněné tabulky jsem bezmocná :-)

13.12.2014 12:45 - Henrych Řeháček
Ta kampaň byla na svoji dobu neskutečná, rozhovor s prof. Neoralem vyšel myslím i v Přetlaku. A tu kampaň jsme dělali Ty Katko, já a Pepařík, pamatuji na rozhovor u Neoralů doma, kde jsme dostali skvělou bábovku. :)
13.12.2014 12:55 - Ketty Jablunkovská

jo a musí to být v některém Přetlaku, takžr stačí hledat

Heňo pamatuješ si jak probíhala ta volba ??- Vím že jsme ho fakt volili, ale vůbec si nemohu vzpomenout na detaily, hlavně na to jak bylo definované "volební právo"

13.12.2014 13:01 - Henrych Řeháček
to už nevím, já přímo u volby nebyl, jen vím že jsme šli věci naproti tím, že jsme zpovídali všechny lidi co se volby přímo zůčastnili a řekli jim,že jediný přijatelný kandidát studentů a pedagogů LF je prof. Neoral a že jejich odpovědi budou v Přetlaku....:) tak se všichni snažili...:) Kupodivu, jediná výtka kterou někteří měli, byl věk pana profesora Neorala...
13.12.2014 13:28 - Ketty Jablunkovská
Jo to je pravda, ale starý pán měl energie že utahal i mnohem mladší ty kolegia děkana s ním to byly maratony
13.12.2014 14:31 - Vladislav Raclavský
Po Novém roce už jsem chodil na stáže a podrobnosti nevím, ale čím jsem si jistý je, že před rokem 89 žádné akademické senáty nebyly. Rektora jmenoval ministr, děkany rektor, proděkany děkan atd., vše po projednání (rozuměj schválení) ve výborech KSČ na každém stupni. Potvrzuje to např. na webu cuni.cz krátký popis historie akademické samosprávy: "... Akademický senát UK vznikl po listopadové revoluci 1989, kdy se na Univerzitě Karlově začal rodit moderní vysokoškolský život. Kroky ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy směřující k decentralizaci řízení vysokých škol z počátku ledna 1990 umožnily, aby na Univerzitě Karlově vznikla na základě zásad zákona o vysokých školách ze dne 5. ledna 1990 Akademická rada. Ta sestávala z delegátů 15 fakult. První zasedání Rady se konalo 12. ledna 1990, na kterém Rada zorganizovala volbu rektora a schválila prozatímní Statut Univerzity, který obsahoval základní ustanovení o působení Rady..." Co zase vím určitě že předtím bylo, to byla loutková vědecká rada. Ta na LF se za normalizace vyznamenala mj. tím, že zcela vážně navrhla Nobelovu výboru udělení Nobelovy ceny stalinistovi a vědeckému pomatenci prof. Hrbkovi za jeho něco jako přepracování teorie relativity na teorii všeho (takže mu to Hawking ukradl? :-))) To jsem ale odbočil. Nevím, jestli se k tomu tady chce někdo vracet, ale je to taky historie revoluce - někteří lidé museli (a většinou byli asi motorem studenti) odejít. Vím o Pospíšilovi (veřejně šuškaný vztah k StB) a Kamarádovi (předseda CZV KSČ na LF), za 6. ročník jsme reklamovali odchod šéfky hygieny, myslím že Podstatové, jednak to byla katedra s mizernou úrovní (kromě špičkového Lumíra Hanuše), a druhak dr. Navrátil, který dobře učil a komunikoval ze studenty, tak musel nedlouho před revolucí právě pod tlakem Podstatové odejít, protože byl katolík. Po revoluci jsme za ním byli a tahali ho zpět, ale nechtěl, přešel na drážní hygienu a líbilo se mu tam, nebo nechtěl podrazit někoho, kdo mu hodil lano, místo něho odtud přišel pozdější šéf Prof. Janout. Mimochodem, doc. Kamarád se na fakultu vrátil a nově opět šéfuje histologii.
13.12.2014 14:45 - Ketty Jablunkovská
Díky Vladku právě tyhle informace jsou podle mě moc cenné. Myslím si, že potřebujeme vzpomínky našich učitelů a lidí , kteří byli v té době na fakultách, jinak ta mozaika vzpomínání bude jednostranná. Zkusím,jestli se nepodaří někoho z nich nalákat na KK- třeba i prostřednictvím jejich dětí
13.12.2014 15:28 - Vladislav Raclavský
Postupně si samozřejmě vybavuju, že těch, co odešli, bylo podstatně víc. Hynek Lýsek z biologie - ale vytvořili mu místo (asi nemocničního) parazitologa v tzv. "domečku" (papendeklový barák za TÚ). Samozřejmě Pavol Soviar. Pak ve FN Tabarka (ale ten už byl prduch a jenom zkoušel?) a také Mrňa z psychiatrie - vytvořil posudek na základě kterého byl Augustin Navrátil zavřený do léčebny. Změn bylo spoustu, ale nevím, které z nich byly jednoznačně a rychle z důvodu politické nepřijatelnosti stranou určených šéfů a které byly spíše dobou urychlená generační obměna, které měla nastat dřív ale byla zakonzervovaná režimem. V některých případech se to asi i dá těžko odlišit, protože se to kombinovalo. A splývá mi to, kdy kdo odešel - třeba mezi studenty neoblíbený Sklenovský z patfyz, kam se pak vrátil prof. Hřebíček, svého času špička a časem se pak ukázalo, že už to chce někoho mladšího... Je to často hodně nečernobílé - z mikrobiologie odešel Evžen Weigl, dosazený stranou, a šéfem se stal znovu vynikající mikrobiolog Václav Hájek, ale pro Weigla, který byl Hejtmánkovým žákem, se vytvořil nový ústav imunologie a biotechnologií na místě zrušeného Ústavu vyšší nervové činnosti. To máte šanci odlišit jenom vy, kteří jste u toho byli zpočátku jako studenti v Neoralově kolegiu, které změny byly okamžitým řešením morálně nepřijatelného stavu. To, co následovalo byla dávno nutná přirozená obměna urychlená dobou.
Přihlašte se pro vkládání komentářů