Do Československa přicestoval Tomáš Baťa. Na letišti ho společně s občany přivítal místopředseda vlády Vladimír Dlouhý a večer došlo k setkání s Václavem Havlem. Deník Práce sděluje, že dokumentární studio Čs. filmu natáčí životopisný dokument o Tomáši Baťovi. Nakladatelství Práce se rozhodlo vydat knihuaz o neuvěřitelném úspěchu čs. krajana, který v roce 1939 utekl před fašisty, bojoval v kanadské armádě a po válce postupně vybudoval kolosální podnik se 100 závody v 90 zemích světa.
Shromáždění studentů, učitelů a zaměstnanců pražských vysokých škol se konalo v podvečer v horní polovině Václavského náměstí v Praze, kde přítomní vyjádřili podporu stávkujícím studentům a kandidatuře Václava Havla na úřad prezidenta republiky. Na mítinku přečetl zástupce Občanského fóra Pavel Rychetský provolání s vysvětlením, proč je třeba, aby byl prezident volen Federálním shromážděním a nikoli všelidovým hlasováním U pomníku sv. Václava byla pak zahájena podpisová kampaň za zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
V Olomouci studenti pokračují v demontáži symbolů komunistické moci a podpoují prezidentskou kandidaturu Václava Havla. Mnozí se poprvé vydávají za „Železnou oponu“ - nejčastěji na jednodenní výlet do Vídně. Pokud si dobře pamatuji, Československá státní banka dovolovala směnu max. 300 šilinků za 300 korun, na černém trhu stál jeden šilink 2,50 až 3,00 Kčs.
Text: archív Totalita.cz, Přetlak & naše vlastní vzpomínky sdílené zde :-)
Foto: P. Zatloukal
Komentáře k článku
Přátelé přátelé, mám takový pocit, jako by jste vychládali... To snad ne?! Vím, že někteří máte pocit, že už je rozhodnuto. Ano,ono to tak - oproti hektickým úvodním dvěma týdnům - mohlo vypadat, ale nezapomeňte, že to komunisti zdaleka neodpískali, SNB byla stále "konsolidována" a armáda nečitelná... Pojďte ještě máknout a zavzpomínat...
Ale nevychládáme, jenom v paměti nám ty dny asi splývají. Mně teda určitě - já vím, že jsem každý den byla na 1 - 2 výjezdech někde po severní Moravě, případně na Přerovsku, mimo to namalovat pár plakátů nebo různé pomocné práce, semtam účast na náměstí, o víkendu na 1 den za rodinou do Vrchlabí. Ale co bylo konkrétně který den - toť otázka nebo spíš velký okno.
Už jste to rozepisovali v jiném příspěvku, ale spadá to do tohoto dne, tak přidávám. "Jedním z prvních nařízení nového ministra školství,
pana Adama, bylo nařízení o okamžitém zapečetění kádrových a zvláštních oddělení vysokých škol. Pracovník Zvláštního oddělení UP tuto záležitost vůbec nevzal na vědomí a členy komise pro zapečetění vykázal pod pohrůžkou, že zavolá VB. Protože vznikly obavy, že se objeví snaha zničit materiály, které by neměly s patřit světlo světa, rozhodl se stávkový výbor studentů dveře Zvláštního oddělení
zazdít. Akci provedla tzv. „zvláštní skupina“ v noci na 14. 12. od 3.00."
MYslím, že to asi bylo v tuhle dobu. Byla to trochu slušná sprška k mé čisté naivitě a hippies naladění. Na stávkáč přišel jistý " strejda" s žigulem a že jede do Wien, jestli nám nemůže vypomoci. Jely jsme snad opět s Evou Vulevovou, shodou okolností měli být poblíž, asi v Blavě, její rodiče. Sama byla zo Šaĺe. Tak jsme sebou vzaly letáky, časopisy, všemožné materiály ze stávkáče a jely jsme snad dokonce za Janem Němcem (to už přesně nevím. Měl tlusté brýle a knír). Auto dostalo lvíčka na kapotu a hurááá na " západ". Jelo se velmi brzy nad ránem, myslím tak ve 4 hod. Ale OUHA, před hranicemi začal být ten strejda hodně moc nepříjemný a téměř nám vyhrožoval, že bude zle, pokud s ním nebudeme spolupracovat. Měl totiž v kufru auta pečlivě zabalený porcelán a broušené sklo na kšeft. Tak jsme na hranicích jen píply, že jsme studentky a vezeme materiál ke čtení o stávce a modlily se, aby nechtěli vidět kufr. Přejeli jsme. U asi pana Němce jsme vybalily všechno, měli strach, abychom tam nechtěly zůstat, nebyli moc přívětiví, ač hladovy a o nic jsme si neřekly, dostaly jsme aspoň chléb s marmeládou, že navíc nemají..:) Ještě za hranicemi byla s vykutáleným pánem dohoda, že se navečer sejdeme a pojedeme s pánem zpět. Hádejte, jak to dopadlo? No anooo, zelení mají pravdu. Pán nedorazil a myslím, že nás vezli zpět Evini rodiče,,,,,,Ale ten pohled na Stefansdom s poletujícím snížkem si vybavuju dodnes. Krááása!!!